Štítná žláza

Onemocnění štítné žlázy jsou velmi častá (jejich výskyt se udává až u 5 % populace, u žen středního a vyššího věku až u 15–20 %), jejich prvotní příznaky nemusí být nápadné a přitom včasný záchyt onemocnění pomůže předejít případným komplikacím. Laboratorní vyšetření je v diagnostice poruch štítné žlázy klíčové.

Štítná žláza

Štítná žláza je umístěna uvnitř krku a v lidském organismu patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí. To znamená, že hormony, které vylučuje, z ní putují přímo do krve. Je to jeden z velmi důležitých regulačních orgánů v našem těle, který se podílí na mnoha jeho funkcích. Hormony štítné žlázy (hlavními jsou tyroxin, trijodthyroxin a kalcitonin) umožňují správný vývoj lidského plodu, proto se také doporučuje, aby ženy během těhotenství měly dostatečný přísun jódu. Jód je nezbytný pro tvorbu optimálního množství hormonů štítné žlázy. Po narození jsou tyto hormony zodpovědné za udržení správné teploty organismu, zajištění řádné funkce všech orgánů a regulaci spotřeby energie v těle.

Když štítná žláza nevytváří správné množství hormonů, způsobí to tělu mnohé obtíže. Poruchy štítné žlázy přitom začínají celkem nevinně. Únavu, změny v soustředění a přibývání na váze často připisujeme hektickému tempu života. Onemocnění štítné žlázy trápí přitom až 5 % české populace, nejčastěji však ženy nad 50 let věku. Obecně je pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy vyšší u žen než u mužů. Na většinu onemocnění tohoto orgánu existuje léčba, avšak v některých případech bývá doživotní. Největším problémem bývá zanedbání preventivní péče a pozdní stanovení diagnózy.